nedeľa, 30. mája 2010

Nedeľno.

Je možné, že to pravé prichádza teraz a v budúcnosti už nič krajšie nepríde.

O.M.

POKUŠENÍ NA ŠPILBERKU

(Eduardu Milénovi)

Varhany motorů
rozechvívaly loď,
na které plulo město.
Řekl jsem přítelkyni –
je skoro k podzimu,
vem tělo své a pojď,
než zazmítá se
kostra draka v drátech,
než staje s broskví jíní
a než potkáme cestou
blouznivý vítr a sad,
který po dukátech
listí hází mu.

Řekl jsem přítelkyni –
vem tělo své a pojď,
půjdeme na špilberk.
Je skoro k podzimu,
básně se však ještě zelenají,
i když keře poodkvetlé spí tu,
a třpytný letoun slídí po blankytu,
kam připjal by svůj šperk.

Varhany motorů
rozechvívaly loď,
na které plulo město.
Na horní palubě
řekl jsem přítelkyni,
když objal jsem ji cestou,
cestičkou nahoru –
hleď, totot vše je tvé,
co zavřeš pod víčka:
i žluvy na dubě,
krok z pavlačí a síní,
i háje pro mrtvé,
jež v srdci pochovalas,
Koliště, Petrov, Radlas,
i malá sovička,
co houká po vlacích,
i dýmy, které plují.
Hleď, to vše je tvé,
co zavřeš pod víčka
s klenoty očí svých
tak jako do etují.

I červeň tramvají
je tvá, i alej s hlohem,
křídla, jež mávají,
dávajíce nám sbohem,
odprýsklé návěstí
- fermeže, barvy, laky –
déšť, který šelestí,
déšť, který smývá šminku,
a na Zeleném rynku
kašna i v noci vřící,
koberce létající,
utkané textiláky,
vinárna v Klášteře,
hospoda U rosničky,
kde jsi mi slíbila
věrnost i v nevěře
a kam se vracím vždycky,
když dlužím duši verš
a tělu sklenku vína.
Hleď, toto vše je tvé,
zeď, která zapomíná
pod slídou z perleti,
pod větví popínavou,
že ty si vzpomeneš,
jak nahou, bez větve,
hřávalas ji svou hlavou,
tonouc v mém objetí.

To město lásky tvé,
je tvé
jak já a každý dům a sad.
A neboj se, že odletí
i s dýmy, které plují.
zavři je pod víčka
s klenoty očí svých
tak jako do etují.

A nech si o něm zdát.

Sny.

Snívali sa mi divné sny. V tmavozelenom lese. Pozorovala som tam dve hrdličky, ktoré boli biele ako sneh a sedeli pod agátom. Ukazovala som ich môjmu bielemu pávovi, ktorý nerozprával a bol môj kamarát. Hrdličky sa ho zľakli a v tom sa premenili na obrovské biele jednorožce a odcválali preč. Gýč?

streda, 12. mája 2010

Šťastie.

Ževraj šťastie je skôr výnimka. Ževraj majú pocity nešťastia viac podôb ako šťastia. Ževraj je šťastie zrejmé, ževraj nám leží na dlani. Ževraj šťastné chvíle trvajú krátko a ľahko sa zabúdajú. Ževraj je šťastie náhodné. Neverím ANI slovo. Asi sa vymykám.

Vítězslav Nezval - Vteřina

Miláčku ty máš v ústech zralou třešni
Jak chutná ti?
Takové odpoledne jako dnešní
se nevrátí.

Miláčku ty máš v ústech plno jahod
a v očích vřes.
A já jenž žiji celý život z náhod
jsem šťasten dnes.


sobota, 8. mája 2010

Piateho.

Dážď, perina. Otvorené drevené okno cez ktoré na mňa pršia kvapky. A ja si len utieram čelo a smejem sa a skúšam sa udržať na bokoch (podopieram si bôčky), nohy hore, sviečka sa to volalo, keď sme to robili ako malé deti. A sfukujem sviečku a popálim sa. Som nešikovná. Presne to a niekedy inokedy.

Siedmeho.

Rada sa prechádzam a objavujem nové miesta o ktorých by sa mi ani nesnívalo. Prešla som dnes asi desať minút chôdze a ocitla sa na ulici, ktorá bola pre mňa naozaj zaujímavá. Dlhá lipová alej vedúca k akémusi parku. Tam som sa však potme neodvážila. Listy líp osvetlovalo pouličné svetlo. Listy silno kontrastovali s tmavým kmeňom stromu. Domy boli prádzne a nesvietilo sa v nich, pretože to pravdepodobne boli úrady... Len v nemocnici bolo za oknami vidieť lekárov v zelenom rúchu a pustenú TV. Na tomto mieste som si spomenula na to, že chcem mať vlastnú bazu, lipu, brezu, nezábudky, divé ruže a neskôr aj krík divého jazmínu. Som zvedavá ako to tam bude vyzerať počas dňa, pretože v noci išiel z prázdnych domov strach. Natrhala som si mladé listy stromov, ktoré lisujem a niektorým z Vás vytvorím prekvapenie. Aspoň také pekné ako čakalo dnes mňa za zónou môjho bežného pohybu po Brne, po meste, ktoré mám naozaj rada.

utorok, 4. mája 2010

O4. máj

"Jigsaw Falling Into Place"

Just as you take my hand
Just as you write my number down
Just as the drinks arrive
Just as they play your favourite song
As your bad day disappears
No longer wound up like a spring
Before you've had too much
Come back in focus again

The walls abandon shape
They've got a Cheshire cat grin
All blurring into one
This place is on a mission
Before the night owl
Before the animal noises
Closed circuit cameras
Before you're comatose

Before you run away from me
Before you're lost between the notes
The beat goes round and round
The beat goes round and round
I never really got there
I just pretended that I had
What's the point of instruments
Words are a sawed off shotgun

Come on and let it out
Come on and let it out
Come on and let it out
Come on and let it out

Before you run away from me
Before you're lost between the notes
Just as you take the mic
Just as you dance, dance, dance

Jigsaw falling into place
There is nothing to explain
Regard each other as you pass
She looks back, you look back
Not just once
Not just twice
Wish away the nightmare
Wish away the nightmare
You've got a light you can feel it on your back
A light you can feel it on your back
Jigsaw falling into place





http://www.youtube.com/watch?v=NCq7_cpJQUM